Kuželový klobouk: Symbol Vietnamu
Když se řekne Vietnam, většině lidí se okamžitě vybaví rýžová políčka, Americká válka, Ho Či Min, nebo ikonický nón lá – kuželový klobouk z palmových listů. Jednoduchý, ale geniálně funkční. Ať už ho zahlédnete na trhu, na rýžovém poli, nebo při tanečním vystoupení, vždy v sobě nese kousek vietnamské duše.
Proč vlastně kužel?
Ochrana. Čistě praktická potřeba chránit se před tropickým sluncem i nečekaným lijákem. A já to můžu jen potvrdit – po víc než deseti letech v jihovýchodní Asii bych neměnil. Nón lá je nejchytřejší pokrývka hlavy, jakou jsem tady kdy měl na hlavě. Stíní, dýchá, nezapaří se v něm hlava. A když začne pršet? Nevadí, jste pod vlastním deštníkem.
Historie sahá až 3 000 let zpět. Možná.
Podobu klobouku podobného dnešnímu nón lá najdeme vyobrazenou už na bronzových bubnech Ngọc Lũ a nádobách Ao Thịnh, starých přes dva a půl tisíce let. Ale pozor – některé zdroje říkají, že jeho současná podoba vznikla až v 19. století, inspirovaná tzv. "coolie hats" nošenými čínskými dělníky v tehdejší Britské Malajsii. Co z toho je pravda? Těžko říct. Ale ať už to vzniklo kdykoli, klobouk se ve Vietnamu zabydlel napevno.
16 kruhů – proč?
Pokud se někdy podíváš dovnitř kvalitního nón lá, uvidíš přesně 16 soustředných bambusových kruhů. Proč 16? Vietnamská tradice říká, že číslo symbolizuje harmonii, stabilitu a také 16 slovníků tradiční vietnamské poezie. Ale prakticky jde hlavně o konstrukční stabilitu – víc kruhů znamená pevnější tvar a lepší odolnost vůči větru a vlhkosti. A taky to prostě dobře vypadá.
Nejen na hlavu
Klobouk sloužil odjakživa jako víc než jen pokrývka hlavy. Uměl posloužit jako vějíř, miska na vodu nebo košík na trh. Ale hlavně se stal kulturním symbolem. V kombinaci s tradičním hedvábným oděvem áo dài vytváří obraz vietnamské elegance, jaký najdeš v turistických brožurách i na svatebních fotografiích.
Kde se rodí?
Nejznámější vesnicí, kde se klobouky stále ručně vyrábějí, je Chuong, asi 40 kilometrů od Hanoje. Tam se každý den zrodí tisíce klobouků. Z palmových listů, hedvábné nitě a bambusových proužků. Žádné stroje. Jen šikovné ruce a trpělivá a pečlivá práce. Samozřejmě se ale vyrábí napříč celým Vietnamem.
Existují i klobouky s tajemstvím
Například nón bài thơ – "klobouk poezie" – pochází z města Hue. Mezi vrstvy listů se při výrobě vkládají obrázky nebo verše. Na první pohled je klobouk bílý, ale když se na něj podíváš proti světlu, objeví se skrytý motiv. Magie v každodennosti.
A mnoho dalších typů. V různých regionech Vietnamu vznikaly různé variace:
Nón ngựa (z Bình Định) – pro jezdce na koních
Nón cụ – slavnostní typ pro jižní svatby
Nón Ba tầm – plochý široký klobouk z oblasti severního Vietnamu
Nón dấu – s ostrými hroty pro vojáky
Nón gõ – lisovaný z rýžové slámy
Každý z nich vypráví jiný příběh. A každý měl své místo v kultuře a společnosti.
Nejen minulost, ale i přítomnost
Dnes klobouk nosí ženy na trzích, farmáři na polích i děti na školních vystoupeních. Objevuje se v tradičních tancích, kde se používá k vytváření působivých vizuálních efektů. Turisté si ho vozí domů jako suvenýr. Ale pro Vietnamce to není jen dekorace. Je to kus identity. Odkaz předků. Zručnost řemeslníků. A symbol každodenní krásy.